Potíže s tvůrčím psaním aneb Jak (ne)trénovat v Justice League

Různé kurzy, workshopy a učebnice tvůrčího psaní bývají, nejčastěji ze strany intuitivnějších autorů, kritizovány coby „nepodložené sliby, že z neumětele udělají autora bestsellerů“. Ti systematičtější je naopak doporučují coby ideální prostor pro otrkání se, získání zkušeností a kontaktů s píšícím okolím. To vše by se dalo smést ze stolu s poznámkou, že každému holt vyhovuje něco jiného. Ale… ale.Continue reading: Potíže s tvůrčím psaním aneb Jak (ne)trénovat v Justice League

Aby si čtenář (ne)čvachtal


Čokoláda a kyselé okurky. Zalít smetanou a zakápnout čtyřmi lžícemi kremžské hořčice. Přidat pár hrstí eidamu, pokrájenou čabajku a sklenici zavařených broskví. To povaříme na pomalém plameni a uvidíme, jak si bude manža s mimískem čvachtat. Nebo taky ne.
Některé recepty by měly končit „a za stálého míchání vyléváme do záchodu“. O některých geniálních nápadech autorů fantastiky platí to samé. V ohrožení však nejsou ani tak žaludky rodinných příslušníků, jako mozky (beta)čtenářů.

Continue reading: Aby si čtenář (ne)čvachtal

Dálnice do pekla (a zase zpátky?)

Poslední půlrok byl zajímavý. Dal by se označit třemi slovy a jedním poetickým obratem – peklo na kolečkách.

Ano, mohlo být mnohem hůř (jiní lidé na tom MNOHEM hůř jsou). Ale to neznamená, že je dobře. Pouze začíná být, a každý krom k tomu pokud ne přímo bolí, tak je aspoň nepohodlný. Postupně začínám fungovat, pracovat i na jiných věcech než úkolech v zaměstnání, a vracet se k psaní. K recenzování i těm… dalším věcem.

Continue reading: Dálnice do pekla (a zase zpátky?)